Kupodivu mezi Českem a Japonskem v míře kolektivismu dnes až takový rozdíl není. Už mezi 60. a 80. léty byl v Japonsku pozorován posun od kolektivismu k individualismu, spojený s nárůstem komplexity společnosti, pozorovatelné to bylo například při pohledu na vzrůstu dobrovolnictví a dobrovolných organizací v tomto období.

Pro posuzování míry individualismu a kolektivnismu ve společnosti existuje několik systémů, každý má aspoň dvě, ale spíš víc dimenzí, takže umožňují i celkem plastickou představu. K nejpoužívanějším patří odvozenina od hodnot zjišťovaných v rámci World Value Survey, kdy podle autorů Ingleharta a Norrise dvě dimenze, Secular-Rational oproti Tradidional, a Survival oproti Self-Expression (nepřekládám, ale první vychází ze vztahu k náboženství, druhé k rodině) vystihují nejméně 70% "národní povahy". Je tam úplně nejvíc zemí světa, najdete na http://www.wvsevsdb.com/wvs/WVSAnalize.jsp.

Úplně nejpoužívanější v současnosti asi bude systém nizozemského autora Hofstedea, ale má tam zatím méně zemí než WVS, a který používá pět dimenzí, jedna z nich je přímo kolektivismus/individualismus. Najdete je i s vysvětlením všech dimenzí i hodnocením zjištěných hodnot na http://geert-hofstede.com/countries.html, můžete si přímo srovnat třeba Japonsko s Českem, zadáte země a vyjede vám hned srovnávací graf.

Jiných pět dimenzí používá McCrae, jedna z nich, Agreeableness, zase v podstatě popisuje míru individualismu, zemí má zatím jen 50. Ten také zkusil provést srovnání různých systému. S dimenzi Agreeableness vysoce koreluje Hofstedeho individualismus/kolektivismus a sekulárnost-racionalita z WVS, plus dalšími dvěma dimenzemi ze dvou jiných obdobných systémů, takže v zásadě lze asi říct, že když se člověk podívá na jednu z nich - nejpřístupnější - pro anglicky čtoucí - je ten Hofstede, lze to brát za bernou minci. Jo a mimochodem, míra individualismu taky dost koreluje s HDP na hlavu a s indexem lidského rozvoje (Human Development Index).