Člověk může určitou část mailu snadno zachytit okem nechtěně - skutečně nechtěně - a užasnout natolik, že dočte (či otevře další). Můj drahý šéf typicky nechává otevřený email na společném počítači, já přijdu, a ať chci nebo nechci, tak než zavřu okno s mailem, mám kus přečtený - už jen při zjišťovacím pohledu na monitor, když posouvám kurzor myši k zavíracímu křížku. Říkala jsem to šéfovi stokrát, ale on se jen směje, že tam nemá nic tajného.

Musím říct, mám šestnáctiletou dceru, a kdybych došla k počítači, přejela očima po obrazovce a zahlédla slova "Martin PanUčitel" a oslovení "koloušku", tak bych mě to praštilo do očí, ať bych chtěla či ne. A teda asi bych neodolala a ten mail taky přečetla. A zakročila, protože to fakt považuju za morálně mimo, o zákonu nemluvě. Řešila bych to asi navrhovaným pohovorem s učitelkou.