A ještě jak to tu teď čtu - tvoje žena měla asi citový deficit...sám jsi to popisovat, stavbu domu, práci, atd...ženy (i muži) opravdu potřebují být citově naplněni, každý tu potřebu čerpá u něčeho jiného...nedávno jsem tu psala o "jazycích lásky" (kniha Pět jazyků lásky), kdy každý v páru slyší na něco jiného, často si nerozumějí a přestože se mají rádi, jeden to od druhého necítí. Pokud to trvá dlouho, vztah se pomalu rozpadá.
Ženy jedou hodně přes city - emoce, některá potřebuje bezvýhradnou pozornost, jiná mazlení, hlazení, hezká slůvka, ujištění, že jsou stále milované...někdy stačí ke spokojenosti ženy strašlivě málo....aby byla spokojená, citově naplněná a nehledala nikde nic jiného.
Mám za přátele takový pár...manželka má občas milence, který ji dává to, co doma nedostává (ona se tedy u toho většinou strašně trápí )...manžel se sice snaží, ovšem snaží se po svém - ne tak, jak ona potřebuje a nač ona slyší ...a stačilo by tak málo, aby ona se doma cítila naplněná a šťastná on nebyl podváděný. Protože se dobře známe, snažila jsem se to chlapovi vysvětlit, CO ona potřebuje, ale marně, v tomhel je jak beran. Ona potřebuje slovíčka ujištění, objetí...od něj ho má minimálně...když slůvka, tak spíš kritiku. Pn je ale podle sebe perfektní manžel...co by ona chtěla víc.
je to strašlivě moc o tom pochopit toho druhého, jeho potřeby a pak mu je dát...je potřeba si povídat, svěřit se, naslouchat tomu druhému - vzájemně samozřejmě.
Osobně si myslím, že moje kamarádky, které své manžely podvádí, to dělají fakt kvůli tomu, že jim doma něco zásadního chybí...a ochotně by se vrátily k manželovy do náruče, pokud by u něj nyšly to, co ybtostně potřebují.
pak jsou ženy, které hledají dobrodružství, ale takovou osobně neznám žádnou.