Ahojky lidi, vaše téma mě zaujalo...mladšímu synovi je teď 14 a z hodin jsem byla dlouho nešťastná. Pořád jsem nechápala, kde dělám chybu... ještě v devíti letech mu byl čas úplně fuk a na hodiny koukal jako na obrázek (naučil se je bravurně až po 10.roce sám). Jinak na prvním stupni s učením problémy neměl, čte rychle a rád už od první třídy a co ho baví, to má rychle hotové. Čte všude a rád. Problém byl a je se školou - na všechno potřebuje o něco víc času než ostatní, paní učitelka mu na 1.stupni protahovala hodiny do přestávek, aby úkol stihnul. Domácí úkoly dělá i teď hodně dlouho. Naopak vyhrál okresního Koumáka (to je matika, čestina, aj, fyzika i přírodopis najednou) a má dost dobrý všeobecný přehled. Scio měl 3x přes 50. V PPP jsem nebyla, myslela jsem si, že to časem zvládneme- ono je to opravdu čím dál tím lepší. Ale ty nervy, co s tím mám - neustále ho kontroluji, jestli dělá to, co je třeba...pustit uzdu nepomáhá (aby ho to vytrestalo) a motivace na nej neplatí. Držím palce, vydržte! Starší syn "se nastartoval" až před maturitou a je na VŠ.