Jarmilko, já taky měla z porodů hrůzu, taky bolest nedávám... Ale to jedno mrně by mi za to ještě stálo, stejně jako ti dva, to bez zaváhání. My s partnerem chtěli tři děti odjakživa, byl to počet na kterém jsme se shodli ještě za bezdětna, jenže holt se nedalo předem vytušit, kam se bude náš vztah ubírat.
Taky bych radši těmi věcmi podarovala někoho z rodiny a pak je viděla na miminu z příbuzenstva. Ale není u nás nikdo, kdo by se na to chystal, škoda...