Leontýno, to víš, že si Tě pamatuji, moc Ti holčičku přeju a gratuluji, obzvlášť takhle neplánovaně to musí být opravdu dáreček. U nás z mé strany rodiny to bude druhá vnučka - první už má 23 let a po ní přišlo pět kluků od sestry a ode mě, takže to taky bude po dlouhé době změna... Nevím, co zapracovalo u nás, ale prostě jsem chtěla udělat maximum, pro ten svůj pocit, že jsem udělala co se dalo, když jsem si holčičku moc přála a tak nějak se mi nedařilo té touhy po ní zbavit, i když jsem si po posledním porodu myslela, že do dalšího miminka už v žádném případě nejdeme. Říkala jsem si, udělám, co půjde a Pán Bůh si stejně udělá, co bude chtít. Teď se tetelím blahem, když si představím, že budu mít děťátko, kterému budu moct např. udělat culík nebo zaplést cop, atd. - nevím, jestli to není úchylka, ale myslím, že maminky, které mají dva tři kluky, tak to asi pochopí.A jak jsou Tvoji kluci staří? Už se asi těší, že? Naši si sestřičku moc přáli... Musím říct, že i manžel je moc rád.