Koho to zajímá: co je potřeba na naší VŠ pro získání profesury:
1. pracoviště, kde probíhá řízení musí mít akreditaci pro tento obor - máme i kolegy, kteří musí habilitovat či dělat profesury na jiných školách i když u nás jsou světoví odborníci v oboru - pravidla jsou hodně přísná, akreditace se musí po několika letech obhajovat
2. docentura v ČR, SR nebo její legalizace z jiné země (to není úplně legrace, lidé, kteří část svého pracovního života byli v zahraničí užívají tam oprávněně titul profesor tím, že pracují na "profesorském místě", měli jsme lidi co aspirovali na Nobelovku, u nás ale nemají ani docenturu).
3. Na naší fakultě jsou minimálními podmínkami: 3 doporučující dopisy od kapacit v daném oboru, z toho 2 zahraniční, min. 8 let odučených na VŠ, 1-3 monografie a několik desítek článků v impaktovaných časopisech, nevím teď z hlavy kolik je oficiálně, ale běžně mají několik set až tisíc citací.
Vědecká rada fakulty (cca 40 lidí, 1/3 musí být z jiné školy) na návrh oborové rady (cca 10 lidí - nejlepší z daného oboru na fakultě) jmenuje 5-člennou komisi - musí být co nejvíce nezávislá - automaticky jsou to alespoň 3 lidé z jiné školy, návrh není formální, hodnotí se např. jestli členové komise nemají s dotyčným společné publikace, to bývá v dnešní době týmové práce a úzké specializace docela problém. Všichni musí být samozřejmě profesory v daném oboru.
Komise posoudí materiály, vypracuje stanovisko, hlasuje o doporučení k dalšímu projednávání. Dotyčný musí mít přednášku před odbornou veřejností, ta je znovu hodnocena komisí a dostává se před vědeckou radu fakulty. Tam poté, co jsou shrnuty věci z předchozího řízení má krátkou přednášku, kde představí svůj obor (měl by zaujmout i kolegy z jiných oborů, je tady dobře vidět, kdo umí svůj obor "prodat" a dokáže např. genetiku vysvětlit tak, že jí rozumí i optici.), odpoví na dotazy vědecké rady, ta potom debatuje a hlasuje s vyloučením veřejnosti. Pokud získá dostatečný počet hlasů, vědecká rada navrhuje děkanovi, aby řízení posunul dál. Děkan (ten by se vlastně taky mohl šprajcnout) posílá žádost na odd. vědy a výzkumu celé univerzity. Před velkou vědeckou radou pak dotyčný znovu obhajuje svou profesuru, velká VR hlavně zkoumá, jestli opravdu byly dodrženy parametry uvedené v bodě jedna, už neřeší vědeckou erudici jako takovou, protože je tam už převaha lidí, kteří danému oboru nerozumí.
Pokud i toto řízení dopadne dobře, na návrh velké vědecké rady pak rektor žádá MŠMT o jmenování profesorem pana/paní XY (taky by to mohl stopnout, že). Na MŠMT materiály kontrolují po formální stránce a doposud byl dotyčný jmenován na nejbližším slavnostním předávání profesur - to je dvakrát ročně. Celá procedura od data podání prvotní žádosti do jmenování trvá min. rok a půl - vědecké rady fakulty se schází 4x ročně, velká univerzitní 3-4x. Takže za mě, využití této "možnosti" - tj. nejmenovat na základě toho, že dostal jen návrh je arogance nejvyššího kalibru a opravdu mi to zavání totalitou a hlavně zneuctěním práce a názoru toho množství lidí předtím.
Výše uvedený postup není z Karláku, ale podle mých informací jsou tam pravidla velmi podobná. Jo a ještě profesura určitě není "čestná funkce", procento neúspěšných je cca 20 - a to i při poctivé práci a "sítu" ještě před předstoupením před radu fakulty, řízení bývají 3-4 na jednom jednání a málokdy jsou úspěšná všechna.