achtařko myslím že záleží hodně na konrétní situaci, resp. na lidech a co proto udělají.
Asi záleží hodně na tom jaký postoj zvolí matka, ale tak snad i otec si děti bude brát? a pak by měl i on brát k příbuzným. Taky si myslím že rodina pokud chce uchovat vztahy s dětmi, musí si uchovat nějaké alespoň trochu korektní vztahy s matkou, takže je asi nejlepší v "jejich" sporu dospělých, stát spíš trochu stranou a stavět se k tomu tak, že jim záleží především na dětech, rodiče ať si své spory vyřeší mezi sebou. Tím chci říct, že pokud budou matku třeba pomlouvat apod. ať už zaslouženě nebo ne, situaci s dětmi to neprospěje.

Já ti to můžu pospat z druhé strany, právě se rozvádím - manžel si našel milenkou, se kterou jde hledat to pravé štěstí :)) Děti budu mít péči já. Pár měsíců po odchodu manžela se mi tchyně ozvala zda by mohla přijet za dětmi. Sama jsem zvažovala tchány kontaktovat, ale první měsíce jsem se na to necítíla, celá situace je dost složitá, ale oceňuji že to udělala jako první, asi to nebylo lehké, myslím že čekala i možné odmítnutí. Pozvala jsem ji a už tu párkrát od té doby za dětmi byla. Podotýkám že jsme spolu nikdy příliš dobře nevycházely, zejména co se narodily děti, ale rozhodně nehodlám bránit dětem aby se s babičkou stýkaly. Přece nemůžu "trestat" či jak to říct svoje vlastní děti, za to co udělal tatínek a ani tchyně mi nic skutečně zlého neudělala. Ale i kdyby udělala, tak hlavní by pro mě bylo to aby děti se stýkaly s těmi co mají rády a myslím že je důležité aby znaly "celou" svoji rodinu, pokud ta rodina o ně stojí.