Problémů bude několik. Profesor Vostatek sice mluví o populačních vlnách, kdy je někdy dětí více a jindy o něco méně. Já ale vidím problém v tom, že dětí těch, co pracují, se rodí málo, zatímco těch, kdož nepracují, hodně. Snem dětí rodičů, kteří nepracují, je žít na sociálních dávkách. Pokud víme, že už vyrůstá 3. generace dětí, jejichž rodiče NIKDY nepracovali, nemá systém šanci toto v budoucnosti utáhnout. Pokud vidím 32-letou matku 10 dětí, musím se jen usmát. Ona děti uživí, zatímco jiná rodina přemýšlí, zda si v 35 letech pořídí první dítě. Smutné.
Profesor Vostatek nebere v potaz výkonnost ekonomiky, Ta se nedá předem odhadnout. Pokud bude málo nezaměstnaných a bude výkonná ekonomika, je odchod do důchodu v 75 letech zbytečný. Dneska jsou ale bohužel z důvodu věku nezaměstnatelní lidé po padesátce, v budoucnosti tomu nebude jinak, takže důchodová reforma sleduje jedno: pauperizaci důchodců. K té dojde tak, že lidé budou po padesátce na pracáku a na sociálních dávkách, načež se jim vypočítá hodně nízký důchod. A o to jde. Navíc se důchodu dožijí jen někteří.
Jak to proboha dělali komunisti, když muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy podle počtu dětí dříve, ale v průměru v 55-57 letech? A na důchody bylo! (ale zase důchodci obvykle v rámci mezigenerační solidarity suplovali školky)