Když moje dcera začala mít astma, pomohlo mi, že já jsem taky, byť spíš kolem dvacítky, astmatické záchvaty mívala. Takže jsem měla jasno v tom, že na to neumře, nechávalo mě to v klidu, bylo to něco, co znám "zevnitř".
Ale jí bylo přece jen o trochu víc, v kojeneckém věku bych se bála taky, to člověk asi ještě tak docela nevěří tomu, že to dítě má tuhej kořínek.
Ale ono má.
Dneska je léčba vymakaná, takže se ti neudusí, neboj, prostě dodržujte léčebnej režim, vypozoru si, čím se to zlepšuje/zhoršuje, snaž se držet v klidu sama sebe, to dítěti s takovouhle nemocí taky pomáhá. Kolem sebe mám pár kamarádek, který řešily astma a dejchátka od kojeneckýho věku a jejich děti jsou už velký, prostě si zvykneš, zajedeš si nějakej režim a časem se uklidníš.