Díky za názory, prožila jsem celý svůj dospělý život jako vdaná a i když jsem nakonec z těch všech důvodů, co jsem zde i diskutovala, od ex odešla - tak celou dobu do rozchodu, téměř 3 roky, žiji ve velice hezkém a klidném vztahu s jedním člověkem. Ex byl žárlivý blázen, nyní si konečně užívám, jaké to je, když je chlap normální, že se dá žít i bez žárlivých scén a že žárlivost fakt není o "vyjadřování lásky" a že to bez ní prostě jde. A bez všeho ostatního, co pro mě konečně (jak věřím) už sončilo.
Tedy stav "vdaná" je pro mě spíš zvyková záležitost, tak o něm přemýšlím jako o uzpůsobení svého života tak, jak je pro mě obvyklé..