Crea..
jo.. s nedořešeným člověkem.. taky si říkám, proč se na mě nevykašle, nevykašlal.. proč je právě je mnou.. a pak přijdu domů, on se na mě usmívá, povídáme si, dá mi pusu, udělá večeři, dohlédne na mé dítě, když únavou už nemůžu...
říkává, že si mě moc váží.. že nikdy nepoznal člověka, jako jsem já.. hmm.. ex.. na mě řvával - nikdo nemůže být takový, jako jsi ty - ani ty taková nemůžeš být - já na to přijdu, jaká doopravy jsi.... (pořád potřeboval dokazovat, že jsem bestie.. protože normální být nikdo nemůže..)