Mám podobné věkové rozpětí a taky mám občas tendence myslet si "však oni se zabaví" - vyhrajou si, o tom žádná, ale je to, jak píšeš, cesta do pekel.
Takže jsem si programově určila (kromě toho, že se jim věnuju i jinak, pro rýpaly), že s každým musím denně přečíst ASPOŇ jednu knížku - prostě najít si půlhodinky, dvacet minut, kdy ten druhý neotravuje/spí/jí/kouká na pohádky, atd., vzít si toho druhého na klín, trochu se pomazlit, popovídat, prohlédnout nějakou knížku.
To je jen takový jeden tip.

A taky jsou samozřejmě dny, kdy třeba čekáme návštěvu, nebo mám hodně prádla, atd., a nemám na ně tolik času. Jako se nezblázní domáctnost, nezblázní se ani děti, hlavně, abych se nezbláznila já. Druhý den jim to vynahradím.