Možná je hlavní problém u tebe, ale je to samozřejmě málo informací. Máš to těžký, ale to kluk taky, žárlí, nemáš na něj tolik času kolik by potřeboval a kolik bys asi sama chtěla. A jsi na něj už trochu alergická, těšíš se, až půjde do školky, děti tohle často vycítí, jsou jak radary.
Tohle by pro mě byl signál, že na to musím jinak, protože je to špatný.

Já bych nepřitvrzovala, spíš zmírnila styl. Křik a dávání na zadek nezabírá, jak vidíš, tak bych zkusila jiný přístup. Důslednost a hranice ano, ale neřešit prkotiny, trvat jen na těch nejdůležitějších věcech, třeba aby neubližoval dceři. Ale i roční umí zlobit staršího, takže si dávat pozor, aby nebyla větší "vina" na dcerce.

Možná je chlapeček vzdornější typ, ale tam tvrdší výchova může vést ještě k většímu vzdoru. Některé děti mnohem lépe reagují Zkusila bych respektující styl výchovy, přestat s dáváním na zadek, víc se mu věnovat, hlavně ve chvíli, kdy je hodný, oceňovat ho a chválit a pokusit se i jinak komunikovat,a le třeba to už děláš, nevím. Máš málo času, ale přečíst si aspoň nějakou knížku o výchově, když už nevíš kudy kam není k zahození.