Přidat odpověď
Tak já nikdy na nástroj nehrála, jsem ani ne hluchá, jako spíš arytmická, prostě nejsem schopná hrát, zpívat, tancovat ani se učit melodické jazyky....
Ale muž má absolutní sluch a jedno dítě také, ostatní jsou alespoň průměrně nadané, všechny hudba a hraní baví....no ta nejstarší by byla bez nástrojů asi hodně nešťastná...jenže jí zase chybí píle, takže necvičí a nikdy moc necvičila (přesto hraje z holek nejlíp, to nadání je opravdu výrazné), ostatní jsou v tomhle jiné, poctivější. Jinak právě nejstarší toužila ještě po houslích a příčce, ale smůla, ona by to zase flákala a na hraní jen tak, jak se jí zachce, jsou už ty dva nástroje (kterýkoliv z nich) drahá sranda. Na druhou stranu, kdybych viděla, že je schopná tomu něco dát, tak bych ji klidně hrát nechala, jí stačí, aby si nástroj pod vedením někoho osahala, naučila se s ním zacházet technicky....a pak to už jde samo, jen s minimem cvičení....
Ale ona je vůbec extrémista, jeden rok těch kroužků měla devět (přesně podle rady odborníka, od každého kousek, kromě třech nástrojů (z toho ty flétny ve dvou různých souborech) ještě skaut, pohybovky, debrujáři, angličtina, sbor a ukecávala mě na tanečky, ale to už se nedalo nikam nacpat...ona prostě potřebuje, aby jí někdo tu zábavu řídil, pak je spokojená....jinak doma se nedokope k ničemu a neví, co se sebou....ona musí někam jít a tam něco provozovat....
Ostatní jsou celkem normální, kromě flétny a klavíru na slabší úrovni (o ZUŠ uvažuju až od přístího roku, náš první pokus s flétnou skončil po dvou měsících útěkem a od té doby nechtěly ani slyšet....ale to je fakt místní ZUŠkou, jak jsem zjistila....zamrzla někde před padesáti lety) mají už jen jeden až dva sportovní kroužky (plavání, atletika), nejmladší k tomu měla ještě půl roku keramiku (chodila by dál, ale kvůli velkému zájmu to tu po půl roce střídají)....
Předchozí