Přidat odpověď
Ahoj
jsem tu s pokračováním naší rodinné situace. Minule (v dubnu) jsem tu psala, že se syn přivázal k zábradlí na protest proti nejistotě, kterou doma cítí (manžel se zamiloval jinde a nemohl se rozhodnout, kam patří). Rozhodla jsem se tehdy odejít, najít si bydlení pro sebe a děti, a sdělila jsem to manželovi.
Se synem jsem začala chodit na terapii, dostal antidepresiva.
Manžel udělal vstřícný krok, nabídl mi, abych s dětmi zůstala v našem domě a on že si najde bydlení jinde. Bohužel od té doby, kdy toto udělal (asi před 14 dny) se velmi zhoršil stav naší autistické dcery - celé dny se kýve, kouše se nebo spí. Je mi jasné, že je to pro ni nečitelná situace (přestože jsem jí vše já i manžel srozumitelně sdělila). Konzultovala jsem vše s naší psychiatričkou, protože mám pocit, že jsem vyčerpala všechny nápady a sama už to nezvládnu. Půjdeme k ní příští týden.
Dnes odpoledne má přijet manžel, abychom se domluvili na některých organizačních věcech. Představuje si, že si děti, tedy i dceru, bude brávat do svého nového bytu. Já z toho mám velký strach, zdá se mi, že to pro ni bude ztráta poslední jistoty, kterou má. Zvažuju proto alternativu (finančně vražednou), že se budeme u dětí střídat my. Znamenalo by to, že si budu muset najít nějakou garsonku, kde bych mohla být v době, kdy bude manžel s dětmi. Máte někdo zkušenost s takovým uspořádáním? Je to reálné?
Jinak k dovršení všeho zjistili mojí mamce rakovinu a můj tchán prodělal mozkovou příhodu, po které zůstal upoutaný na lůžku. Máme prostě rok ztrát.
Předchozí