Koko - je zkratka z moravského kokino - normální slovo pro bonbon. My říkáme kokinko. Je to podobné, jako máme doma šufánek a ne naběračku a jako se u nás rožíhá a ne rozsvěcí. Jo, a taky máme aktuálně rýny plný vody (a ne okapy). Jsou to prostě jihomoravská (možná i celomoravská) slova a tady jim každý rozumí. Chápu, že v Praze v kanceláři neřeknu, prosím tě, rožni, nevidím na to, protože by mi nerozuměli, ale tady to klidně řeknu a nemám problém.

Děti oslovuju zdrobněle naprosto normálně, nevím, měla bych pocit, že jim nadávám, kdybych je striktně oslovovala oficiálním jménem, resp. ofiko jméno mám schované na taková různá upozornění - Kamilo, ať tam nespadneš! atd.