Přidat odpověď
zvědavá, to je mýtus.
Bratr bydlel do 30ti s tátou a NIKDY se nestalo, že by nevědli, čí je dopis.
Reklamní, i úřední-vždycky je jasný, kdo to poslal. Když firma ta a ta-bylo to pro tátu, když Alza.cz, bylo to pro bráýchu.....když navoněnej liebesbriefe, bylo to pro bráchu, když vykalenej od kámošů vodáků, bylo to pro tátu.Neměli fakt kromě jména společnou instituci, co by je obesílala.
A starej a mladej se jim neříkaloi jindy.
Řekněme, že to jsou třeba Antonínové....pak máš poboby: Antonín, Tony, Tonda, Toníček. Mmch, doma jsme beztak na jednoho volali "táto" a na druhýho jménem.
Ještě nějaký pohádky od lidí, co to reálně nezsžili?
Předchozí