Suzo, u nás to teda zabralo. Synek chodí jednou týdně na dopoledne do malé waldorfské školky - nebo spíš kroužku. Líbí se mu, že je už "velký", že má nějakou pravidelnou výtvarnou, hudební aktivitu, že si pohraje s dětmi. A pak se na nás víc těší. Zatímco, když byl pořád doma s miminem, kde se jen perou plíny a vyváří kašičky (když to zjednoduším), tak byl mnohem otrávenější a mamánkovitější. Prostě potřeboval objevit, že i on může být chvíli sám a mít vlastní program.
Ale je pravda, že je sociálně zdatný. U holčičky zakladatelky je to horší.

Ale upřímně, na mě to taky trochu působí dojmem, jestli si na tu těsnou symbiózu už trochu nezvykla i maminka. To nemyslím nijak zle, jen, že to odpoutání se by mohlo být těžké pro obě.