teri, moje prostřední 6,5 mí adhd a hraniční pas, bylo to sní hooodně těžké už od miminka ale od těch 18m do 4,5 to byl fakt očistec a to pro nás obě. Ona měla dost agresivní sklony jak autoagrese, tak agrese vůči jiným. do dneška je o dost divočejší a když má blbej den... tak je agresivní stále a třeba strčí ošklivě brášku 3, ač ho jinak má moc rád.

Takže co fugovalo u nás
jak už někdo psal.. odměny - správně se tomu říká motivační kalendář... slib mu něco, co by moc chtěl - je jedno co to je hračka, zážitek - třeba výlet do zoo.. a vyrobte spolu třeba na PC kalendář na 14 dní - malej ho může třeba omalovat,vymalovat, dej tam fotku toho co ho čeká na konci.. a domluvte se.. vysvětlimu co po něm chceš - aby nebouchal brášku - když je vzteklý, že chápeš, že ho třeba situace rozzlobí... snaž se ho pochopit.. viz třeba květinka..
řekni mu, že chápeš, že by chtěl tu stejnou co má bráška, ale že si ji utrhl bráška a byl by moc smutný, že mu ji sebral (roztrhal), že kdyby on byl na jeho místě, jistě by ho to moc mrzelo. Že chápeš, že je nazlobený a jako možnou alternativu bouchání do někoho - může bušit třeba do polštáře.. to si domluvte všechno předem bez emocí a až nastane daná situace - tak ho na to upzorni, ať jde vztek vybít do polštáře a dovysvětlete si potom.
Za každý den, kdy nikoho neuhodí (zlé řeči zatím nepočítej, to už po něm fakt bys chtěla moc) mu dáš na kalendář smailíka - nebo samolepku, za každý den, kdy někoho uhodí, třeba černý mráček nebo černýho smajlíka (mračícího se - prostě doplň) a když za těch cca 14 dní (bylo by potřeba aspoň fakt 14 dní - aby se to ustálilo) tam nebude víc jak 3 (nebo klidně 5) těch špatných, tak bude ta odměna. U mě to fungovala na obě dvě starší děti v růzcných věcech a oba jsou povahově velice odlišní a musím s nima jednat a pracovat s každým jinak.

Jinak kamarádka má skorotříleťáka a je hrozně zlej.. furt někoho bouchá a tak.. hlavně našeho nejmladšího - náš je o trošku starší a bohužel je to tak.. že kamarádka ho děsně řeže v podstatě za všechno, ale spoustu věcí neřeší a napomíná třeba ještě mého syna.. a bohužel pak můj syn taky přejímá to, že bouchá.. což mě hrozně mrzí, protože on je spíš takovej hodnej a klidneju.. a te´d třeba sleduju velikou změnu, že jsme se s kamarádkou asi 5 dní neviděli a náš už nikoho nebouchá, ale taky s tím bojuju, děti se prostě učí nápodobou, takže i to přejímání mladším bráškou tě chápu že tě mrzí.

ještě snad jedna rada, zkus se přenastavit a nečekej od něj jen to zlé, on potom to z tebe cítí a nemá důvod se snažit, když vlastně se od něj očekává to špatné.

a se strčením holčičky.. to dokonce i můj nejstarší syn, který nikdy nikoho neuhodil jednou úplně bezdůvodně tady fakt ošklivě strčil do dcerky mé kamarádky.. vůbec jsme nechápali co ho to napadlo byly mu asi 4