Lízo,
ono je to s těmi šikanami tak, že někdy se na to přijde pozdě, i když se všechno dělá jak má, učitelé jsou angažovaní i empatičtí atd. Je to strašně ošemetné.
Proto je potřeba - pro učitele- správně diagnostikovat pokročilost šikany, když se provalí, třeba podle té Kolářovy stupnice a vědět, co se má dělat při jakém stupni.
Není to úplně tak, že když se na to přijde pozdě, jistě někdo někde selhal, i když často to tak je. Drtivou většinou se o věci ví, signály, že se něco děje, není zase tak těžké číst. Jenže většinou to nikdo nechce/neumí řešit, tak to radši sám kryje.
Já jsemto s jednou třídou zažila, dostala jsem ji, když už to běželo, což mi samozřejmě neřekli, než jsem se já zorientovala, byla to podle Koláře dvojka, takže ještě celkem dobrý.
Jenže vedení všechno bagatelizovalo, dělali ze mě agilního blbečka, který neví,o čem je život atd. blabla..rvala jsem se s tím sama, jak to šlo, nakonec jsem to, protože to ještě nebylo tak strašné, sanovala díky tomu,že se mi povedlo získat důvěru rodičů a pomohli mi oni. Byl to ale obrovský stres a dřina.
A když bylo všechno hotovo, tak šéfka na konci roku třídu jako "problémovou" rozpustila do dvou paralelek, kdy byla patologie pěkně upevněná a kratá tříďasy.