Jenže právě že je kolikrát těžký odhadnout, kdo o tom chce mluvit otevřeně nebo naopak vůbec. Tady ta moje sousedka je taková "ženská od rány" a s ničím nedělá caviky, tudíž ani s touhle nemocí. Řekla nám, co se stalo, že půjde na operaci, pak teda se přímo po operaci ukázala a později mluvila o léčbě, co podstupuje, co to obnáší, jak jí je a tak. Naopak má tchyně, která taky byla léčená na rakovinu prsu, o tom vůbec nemluví, cítím z ní, že o tom mluvit nechce. Každopádně asi díky za ty ženy, co se o tom nebojí a nestydí mluvit.