Přirazila bych dvě postele k sobě a pak řešila, jestli by chtěli spát jinak. Já myslím, že takto spí víc sourozenců. Třeba mají jeden pokoj na hraní, druhý na spaní, a postele vedle sebe. Pokud by to mělo na vývoj jedince špatný vliv, tak skoro všechny generace před námi by měly špatný vývoj, protože děti spávaly v jedné posteli normálně. A nejen dva sourozenci. Třeba pět na peci. Moje mamka neměla do třinácti svou vlastní postel, spala s o rok starší sestrou v jedné normální posteli. V současné době, kdy se pomalu každý bojí dotyku druhého bych to brala spíš jako plus.