Lízo, i já ti rozumím. Mluvilo ze mne trochu moc to první nadšení, na druhou stranu, něco takového tu opravdu nebylo nikdy, jen po pádu Klause a před nástupem Zemana nastal kratičký záblesk, ale několik slibných, připravovaných nebo už rozběhnutých akcí briskně stopnula vláda "čistých rukou".

Taky nemám slepou důvěru, v politiky rozhodně, ale ani v paní Bradáčovou - i když jí důvěřuju - důvěra a nedůvěra je prostě do značné míry volba. Před patnácti lety jsem taky věříval Evženu Šírkovi. Ovšem slepá nedůvěra je něco jiného než zdravá skepse.

Člověk se nesměje proto, že je veselý, nýbrž je veselý proto, že se směje - nevím, nakolik je tenhle aforismus potvrzený odborně, ale ze zkušenosti ho mám za pravdivý. Nejsem zastáncem povinného "keep smiling", ale vím, že dobrá nálada se šíří virálně, trochu jako zívání - nemusí mít důvod, stačí, když jsou kolem dobře naladění lidé. Stejně tak se šíří i blbá nálada - a na můj vkus se šíří už moc dlouho.

I nálada je do značné míry záležitost volby, a většina lidí má láhev pořád tak nějak poloplnou, nakonec i stav našeho státu a ekonomiky je tak nějak poloplný, stačí se rozhlédnout víc kolem. Nemusím tleskat, jako že "všechno skvělé", ale rozhodně nechci nechat bez jediného slova jen tak vzduchem poletovat další a další "všechno špatně".