Přijde asi na to, v jaké situaci. K orientaci v určité situaci je vzdělání výhodou, například je-li potřeba finanční gramotnost. Ale i tady jsem zažil možná nejzdravější nos u určitých lidí s nízkým vzděláním, snad to bylo podpořené díky tomu, že téměř nepoužívali virtuální peněžnictví, ale převážně jenom hotovostní.

Zažil jsem ale poměrně zblízka válku v Bosně. Pro naprostou většinu zcela nová a zcela neznámá situace, poznal jsem hodně zblízka desítky lidí. Hodně těch s nízkým vzděláním se zorientovalo lépe, ať už to byli slušní nebo gauneři, dokázali se přizpůsobit, přežít, parazitovat na té situaci - případ od případu. Vzdělaní byli častěji ztracení, upínali se k nesmyslným nadějím, odmítali přijmout realitu, často se nedokázali vyrovnat s tím, že by museli nějak vykročit mimo hranice své třídy a s ní spojených zvyklostí. Dost možná v tom roli hrálo i to, že ti méně vzdělaní byli obvykle z venkova, ale i bez toho byli obecně navyklejší na výkyvy v materiálním zabezpečení, sezónní zaměstnání apod., vzdělaní byli zvyklí na stabilitu.