Přidat odpověď
To záleží na tom, z čeho ta krize vykristalizuje.
Já fakt jejich rozhodnutí nezpochybňuju, ohradila bych se asi jen vůči dvěma věcem a ty se vlstně netýkají té dvojice, ale křesťanského pojetí "čistoty". Jedna je, že nepovažuju člověka, který bez požehnání církve souloží, za nečistého a druhá je zvažnější, ta mi vadí víc, protože je to propaganda a Zdeňka to i zmiňovala: "Neumím si představit,že bych tohle každý měsíc s někým jiným....", představa, že existuje buďto "čistota" nebo bezbřehá promiskuita vyprázdněných lidí bez citu. Že jak se jednu někomu dáš, podruhé už to nejde nebo to přinejmenším "nebude tak kvalitní". Není to pravda. "Rozmělnil svoji lásku na drobné"....hm.. to je něco, co jde klidně udělat i když držíš celibát nebo máš jen jednoho po církevní svatbě, i když máš za život tři nebo třicet.
Libik a Monty tady psaly, že by si 70% svých sexuálních zkušeností klidně odpustily..lehké počty.
Podle mě to celé stojí a padá s tím, jak si vybíráš partnery, co tě motivuje, tvoje vlastní zralost, vyladění, to jak vnímáš sex, čím pro tebe je.
Kdysi jsem u jedné paní v práci viděla pod sklem na stole citát, bohužel jsem autora zapomněla: "Kdo zhrdá tím, co míval rád, ten pohrdá sám sebou."
Když jsem se rozvedla, měla jsem vztah, který byl koncipovaný jako "víkendový rekreační sex", ooo hrůzo, měla bych z toho mít černou duši, místo toho to je jedna z mých nejmilejších vzpomínek, ten mu mě doopravdy zahřál a zahojil, obdaroval jako málokdo a myslím, že i on byl se mnou rád. A tak by šlo pokračovat jinými zkušenostmi jiných lidí, prostě není to tak, že je buďto "hodnotný sex čistých" nebo nehodnotný promiskuitních, co za to půjdou do pekla.
řve mimino, sorry
Předchozí