Jé, Demeter, tak to máš ale dobrý - když to umí a dělá dobře a navíc ráda.
To, že s jí nechce zkus minimalizovat tím, že jí to naplánuješ. U nás to tak funguje.
Synek nemá rád, když neví, co se bude dělat. Pokud má plán a ví, co kdy se bude dělat, tak, funguje.
Takže třeba pokud chceš, aby třeba, cojávím, pravidelně vytírala v úterý, tak jí v pondělí odpolčo řekni: miláčku, na zítřek si namasti svaly, podlaha už volá po tvé jemné ručce... a zeptej se, kdy to plánuje udělat - ve 3 hodiny, nebo ve 4?
no a druhý den jí to připomeň - včera jsi říkala, že ve 3 hodiny budeš vytírat, viď? Chceš donýst kýbl, nebo si to připravíš sama???
A pochval jí - že jsi ráda, že jí máš, že je moc šikovná atp...

Takhle mi to doma se synkem funguje - mě teda vůbec nevadí, že jsem v roli plánovače a připomínače hlavně, že to nemusím dělat.
On je navíc ale fak puntičkářský, žádný salámista, takže když řekne, že to bude tehdy a tehdy, tak to taky udělá - je mi jasný, že v tom je moje i jeho veliká výhoda!