Nemyslím - prostě neměli dostatek informací a máma je měkká a táta je z tvrdé sedlácké rodiny a ten to bral podle toho, co si sám pamatoval - já jsem řekl, tak to bude. Jemu absolutně chybí schopnost být rodič a pochopit děti - já to pochopila, až když jsem měla svoje a zjistila jednou, že dceru donutil sníst jídlo, přestože předtím jí klidně nechal sníst půlku bábovky s tím, že pak to bude muset jíst i celý oběd - nepochopil, že ve věku 4 let tohle dítě nepochopí. A od toho okamžiku jsem si všímala víc a zjistila jsem, že doteď bere děti jako zmenšeniny dospělých, víc není schopen - jsou stejní, jen malí, ale nemají zkušenosti, tudíž musí na slovo poslouchat.
Já myslím, že mému tátovi chybí ta schopnost být otcem, i když by moc chtěl a mamka? Nevím, nerozumím si s ní a nevím, čím to je - možná rozdílností povah, možná i mou povahou, prostě jsme si k sobě nenašli cestu a teď by asi chtěla, ale já v sobě cítím nějakou bariéru a něco mi říká, že musím být obezřetná. Takže se nedokážu otevřít a když jsem to kdysi zkusila, vymstilo se mi to - už to neudělám.