Já doma razím - starší je pochopitelně starší, rozumější a má víc zkušeností, tudíž má víc povinností, ale taktéž víc práv - bez debat.
Když moji kluci kňourali, že by to brali naopak - starší by chtěl být v kůži toho mladšího a mladší v kůži toho staršího - zkusili jsme to. A najednou zjistili, že to nejde - pro mladšího bylo těch povinností příliš a byly nad jeho síly, takže ty povinnosti v jeho očích zastínily ta práva. A starší zjistil, že je fajn nemít tolik povinností, ale zas mu chyběla ta jeho původní práva.
Takže rychle se zas vrátili do svých původních rolí s tím, že to jinak nepůjde. Ale mluvíme spolu hodně, takže vědí, že pokud něco nevyhovuje, lze se o tom pobavit a lze leccos změnit. Asi jsou spokojení, protože starší občas lobuje za mladšího a mladší za staršího a vypomáhají si při svých povinnostech.