- "S.pyogenes se ve školce zjistilo z výtěrů krku dětí, které onemocněly, u dalších zdravých dětí opět z výtěru."

Tzn. že u dětéí ve školce proběhla onemocnění vyvolaná pyogeními streptokoky (což není to stejné jako "spálové"), což je důvodem k léčení těchto nemocných dětí, ne tak k pseudoepidemiologickému bádání.


- "doporučili pediatři dětí s nálezem S.pyogenes po výtěru a to nechat vytřít všechny se kterými je/byl postižený v užším styku, tj.rodina, učitelky, spolužáci"

Nejspíše tedy míníte praktické lékaře pro děti a dorost, docela se takovému doporučení divím a nenacházím pro to jediný důvod

- "Druh Haemofila u manžela bohužel nevím, ale byl zastoupen masivně a na to lékařka předepisuje atb. i když je jedinec úplně zdráv."

já péči o zdraví dospělých nerozumím, tak to ani nijak nehodnotím, jen se tomu divím


-" Mohl by se hned během dvou dnů znovu infikovat a namnožit, že by byl ve opět ve výtěru?"

jistěže mohl, ale spíše to vypadá, že jde o nosičství a to se terapií penicilinem nezmění, kdežto vymizí samo

Nález u syna je pouze S.pyo ve výtěru, krk, mandle normální, klinický projev 0"


" To tvrzení, že nehrozí žádné problémy, při neléčení streptokokových nákaz tvrdí pediatr Robert S.Mendelsohn... hledám co nejvíce info, abych mohla udělat správné rozhodnutí ohledně zdraví své rodiny"

Trochu širší thema. Ve věci zdravotní péče uděláte nejlepší rozhodnutí tím, že si bvyberete klékaře, kterému důvěřujete a pak tu důvěru projevíte. Hledáním všemožných dílčích informací to nenahradíte, nemůžete ty věci a jejich souvislosti pochopit a tak Vás zavádějí k nepochopení z desinterrpretace.

Robert S.Mendelsohn byl sice pediatr, nicméně jde o známou postavu, enfant terrible oboru, kritisující přemnohé věci včetně očkování nebo zastávání role porodníka mužem, kritikou svých učitelů, ect., to bylo náplní jeho činnosti. Při kriticismu využíval chabých poznatků své doby a tak se jeho kritiky jevily a mohou mnohým jevit i dnes jako alespoň dílem oprávněné. Nicméně, pozdní následky streptokokových nákaz skutečně nejsou pravidlem, netrpí jimi každý po prodělané GAS infekci, ba jsou spíše výjimkou. Na druhzé straně, revmatická horečka poměrně častá ještě v padesátých letech, vymitzela poté, co se penicilin začal paušálně užívat v terapii streptokokových nákaz a její ústup byl až příliš promptní, než aby se to dalo svést na nějaké polepšení sociálního statutu jedinnců či společnosti. Trochu jiné je to u postižení ledvin, postreptokokové glomerulonefritiíády nejsou ani dnes nějakou vzácností.