Když se mi nezdá rozhodnutí synovi lékařky v této věci, logicky se obrátím i jinam aby se mé pochybnosti buď rozptýlily, nebo se nalezlo jiné, pokud možno to nejlepší řešení pro mého syna. Bezmeznou důvěru v lékaře nemám, v žádného, o podrobnostech se snažím informovat a diskutuji. Když mne nepřesvědčí, pochybuji. To považuji za znaky odpovědného samostatného dospělého člověka. Bohužel české zdravotnictví, jak ho znám já, na takové pacienty není moc připraveno. Ale to jsem odběhla od hlavního tématu.