K této části tématu - je naprosto děsivé, že stav věci (společnosti) a politiky je takový, že ani tyto mrtvé děti, ani politické popravy, ani další zrůdnosti komunistického socialismu vzestup komunistů ani nezmírní, natož aby ho zastavily.

Je otázka, jestli je na místě primárně vinit ty, kteří "jim to tam hodí", nebo ty, kteří ten stav způsobili.

Mně k (ne)štěstí stačí osobní zkušenosti, ty dávné - kdy překabátění soudruzi doprava zase stáčejí kormidlo doleva a děsím se toho, co dokážou, až ten silný mandát dostanou a že oni ten kabátek včas převlečou, tím jsem si jistá.

K současnému štěstí - mi stačí jedna do výšin politiky vynesená soudružka sousedka, neexistuje pro ni zákon, ani pravidla hry.