Nevolí se partaj, volí kandidátka partaje a nebo hnutí. Což je výrazný rozdíl. Lidi volí ty, co jsou na kandidátce uvedeni, případně i s možností kroužkování. Partaje a nebo hnutí určují kandidátku, pak jde ovšem o volbu lidí, kteří tam jsou. Ne o partaj jako takovou. To je rozdíl. Nepsal jsem, že se volí jednotlivci, nezávisle na partaji.

Parlamentní demokracie je o tom, že rozhodují lidé, co byli zvoleni do parlamentu. Ne o tom, že rozhodují stranické sekretariáty. Partaje tu význam mají, ale tu faktickou moc mají právě lidé, kteří byli zvoleni do parlamentu. Partaj např. nemůže určit, kdo půjde do parlamentu, dkyž nějaký poslanec skončí. To je dáno pořadím na kandidátce a výsledkem voleb, ne přáním partaje, která by mohla chtít jinak.

Pokud stranu trápí přeběhlictví, musí si nominovat jiné lidi. Ovšem s tím rizikem, že lidi při volbách pak můžou volit jinou kandidátku. Neexistuje, že by poslanec byl nějak zavázaný vůči své partji jinak než morálně a stejným politickým programem. Má právo hlasovat jinak a má právo i z té strany odejít. Parlamentní demokracie není o tom, že poslanec je loutka, kde za provázky tahá partajní sekretariát.