Iwko, u nás bydleli prarodiče (nyní už jen sám děda) jen o patro níž. Přesto jsem dětem jasně vysvětlila, že když jim něco zakážu, nebudou za ním lítat, aby jim to dovolil - naopak jsme si vysvětlili, že jít za dědou znamená jít na návštěvu, a to se musí dovolit nejdřív nás rodičů a potom toho dědy.
Jo, proběhly dokonce i pokusy, kdy dítě stálo u dveří nad schody a kvílelo na celý kolo "babi, dědo, babi, dědo" v domnění, že je někdo bude zachraňovat. Tady jsem ale musela stanovit i pravidla pro to, že v takovém případě prostě prarodiče nebudou vnučku zachraňovat před její zlou matkou, ale že naopak vnučka může za nimi přijít, až nebude zlobit...