Přidat odpověď
Zajdulko, neriskovala bych to. Ono je jiné, když je dcera s pejskem chvilku na návśtěvě, a jiné, když je pes doma a všechno je jím tam "promořené"..
To, že na různé psy je alergie různá, můžu potvrdit, na tchánovic knírače měla dcera alergii docela malou, ale když si potom pořídili dlouhosrstého vlčáka, byla to tragédie, vůbec u nich nemohla být. Jednou u kamarádky přespala na pohovce, kde líhal pes, a byla tak zřízená (oteklá, dusila se), že jsme jeli na pohotovost. Mít psa doma nás vzhledem k dceřině alergii na psy, kočky, koně, morčata atd. nikdy ani nenapadlo.
Když se dcera od nás odstěhovala, přijela jednou na návštěvu s kamarádkou a s jejím jorkšírem. Říkala nám, že kupodivu na tohohle psa vůbec alergická není, protože má jinou srst než jiní psi, spíš jakoby vlasy. My s manželem jsme se do toho pejska bláznivě zamilovali, chtěli jsme věřit tomu, že dceři zrovna tento pes nevadí (sice už u nás nebydlí, ale nesnesla bych, aby u nás nemohla pobýt nebo přespat, jako nemohla u tchánovců). Pořídili jsme si tedy jorkšíra.
No a - dcera u nás pobýt a přespat může, ale musí mít sebou prášky a nesmí se se psem cicmat, což stejně dělá, ale potom smrká a kýchá. Je pravda, že s jinými psy by na tom pravděpodobně byla daleko hůř, ale opravdu se nedá říct, že by na jorkšíry alergická nebyla vůbec.
Předchozí