Grainne, souhlasím, vina je individuální. Avšak s vědomím, že hranice mezi osobním a kolektivním není ostrá, spíš povlovná. Je také rozdíl mezi kolektivem, v němž nám je identita objektivně přisouzena, a kolektivem, v němž si identitu sami volíme. Ani tady ta hranice není ostrá, nicméně je určitě rozdíl mezi tím, být Rom, a být členem nějaké organizace. Jiné je pak i paušální odsuzování Romů na základě stereotypů, a jiné je odsuzování např. komunistů, u který se dá předpokládat (ale většinou pouze s větší či menší pravděpodobností předpokládat) ztotožnění se s určitým programem. V případě komunistů kromě toho, že to ztotožnění bude dost možná odlišné podle pozice dotyčného v hierarchii (dá se předpokládat, že čím níž, tím bude volnější), je vhodné počítat také s tím, že oficiální program nemusí být ten skutečný (nebo celý skutečný), a že komunistická strana má silnou tradici "demokratického centralismu", tj. požadavkem, aby se členové automaticky ztotožnili se stanovisky, na kterých se shodne většina vedení strany. Samosebou je potřeba různě posuzovat případy volit komunisty - být členem komunistické strany - být členem stranického vedení. Ale v každém případě s pohledem na Romy apod. se to dá srovnávat jen omezeně.