Ahoj
chtěla bych se poradit. Můj muž před časem opustil rodinu, odešel k jiné ženě, která má 2 malé děti ve střídavé péči. Naše děti jsou už dospělé. Samozřejmě mě to velmi zranilo, prožívala jsem spoustu negativních emocí, ale nakonec jsem to všechno nějak přijala jako výzvu osudu zkusit žít víc pro sebe a myslím, že je mi docela fajn. Zkouším si najít jiného partnera, spíše pro občasné sdílení než na trvalý vztah, ale úplně na tom nelpím. S dětmi se vídám často, máme dobrý vztah, a mají dobrý vztah i s tátou.
V pátek přijel syn na víkend (žije částečně v zahraničí) a během hovoru se zmínil, že táta měl úraz. Přitom mi řekl: "Táta není šťastný, mami. Je z něj úplně jiný člověk. Zestárl, vůbec se nesměje, nemluví...já myslím, že bys měla něco udělat."
Odpověděla jsem mu, že táta je dospělý muž a kdyby něco ode mě potřeboval, adresu má. Syn byl z mé odpovědi zklamaný a smutný. A já teď přemýšlím - myslíte si, že bych mohla (a měla) něco udělat? A co tedy?
Dodávám, že jsme spolu žili 27 let, od sebe jsme rok a půl, jeho nová partnerka je o 20 let mladší, má děti 3 a 5 let. Náš rozvod byl nesporný, majetek jsme vyřešili vcelku bezbolestně (měli jsme byt ve městě a dům na venkově, hodnota podobná, takže jsme se domluvili, že každý z nás bude vlastnit a obývat jednu nemovitost).