Díky, Kamisi, už jsem si říkala, že jsem se asi špatně vyjádřila.
On si mi nestěžuje, nevzdychá, nebrečí mi na rameni ani mi nenosí špinavé prádlo na vyprání. Když spolu mluvíme, je to korektní slušný rozhovor, ale není v něm nic osobního. Pouze jednou (asi před 14 dny) mě zaskočil dotazem, jestli můžu něco vyřídit synovi, a když jsem řekla, že ano, objal mě a dal mi pusu. Předala jsem to synovi
Jinak se vůbec nijak nevtírá. Jde pouze o "svědectví" syna, který tátu zná jak své boty a je znepokojený tím, že se stáhl do sebe.
Se svou druhou ženou není ženatý, ona myslím ještě není rozvedená (rozvádí se). Jenom spolu žijí v našem bytě.