Creo, takhle mluví můj vzácný exmanžel k našim dětem. Já prý mám s druhým mužem děti, protože jsem "líná pracovat". Popravdě od zhrzeného muže mě takové řeči nezarážejí, od ženy, která sama matka je, to zní zvláštně. Možná je to tím, že máš dítě jen jedno. Málokde musí člověk pracovat pilněji a s menším množstvím volného času než u velké rodiny. Děti máme s mužem z touhy po dětech, i když podle exmanžela je máme "kvůli dávkám", které veškeré žádné nepobíráme.
Zrovna tak jsou podle exmanžela moje "druhé" děti protivné a ukňourané, což nevím, jak přesně zjistil, vlastně je nikdy ani pořádně neviděl.
Když jsem ještě neměla malé děti ani vážnou známost, tak jsem zase měla práci,která dokazovala moji idiocii a méněcennost (malý výdělek), když jsem na vedlejšák jezdila hrát do Německa za Eura, tak jsem zase byla kariéristka zanedbávající děti.
Když jsme se s druhým mužem brali, tak byla svata blbost, ale já jsem jí chtěla,protože jsem vyžírka toužící odčerpávat cizí peněženky - reálně jsem manžela před krátkým časem přestala živit,resp. přiživovat, nějaký příjem měl, protože dělal postgraduál. Atd..
Zhrzenost je hrozná věc.