Jezdila jsem na pionýrské tábory jako dítě a pak i coby praktikantka. Starší obývali stany s podsadou, prťata byla ve zděné budově, kde byla i jídelna. Sprchy 1x týdně, starší holky bez omezení. Součástí tábora byl třídenní puťák pro starší, kdy jsme šli s těžkými krosnami za každého počasí a v noci nám vedoucí občas udělali "zrychlený přesun", kdy jsme třeba ve 3 ráno balili v dešti stany a přesouvali se jinam, abychom pak nad ránem spali někde na jehličí ve skalách, snídali čaj z jahodníku, obědvali buřtguláš z kotlíku a myli echa a bagry v potoce. Jakkoli to zní šíleně, mně se tyto puťáky líbily víc než "komfort" základny. Co mě nezabilo, to mě posílilo. Ráda na ně vzpomínám
Učili jsme se uzlovat, (de)šifrovali vzkazy morseovkou, pořádali "hon na Tarzana", turnaje ve fotbale a vybíjené se sousedním táborem, jílové bitvy, karnevaly, diskotéky, táboráky. Nevadily mi noční hlídky, bojovky, bodování pořádku ve stanech (kdo byl bordelář, tomu byl udělán "letecký den" - všechny věci vyházeny ven ze stanu a musel to do určité doby uklidit), ani nástupy. Moc jich nebylo a "K budování a obraně socialistické vlasti buď připraven - Vždy připraven!" mi chlupy neježilo. Nevnímala jsem ten obsah, brala jsem to tehdy jen jako jakýsi signál k zahájení dalšího táborového dne.

Táborová hra, na niž nejraději vzpomínám:
Jak stařeček měnil, až vyměnil - ovšem naruby. Jednotlivé oddíly vyfasovaly po jednom hřebíku. Pořádný laťák. A měly chodit po blízkých vesnicích a vyprosit si za hřebík něco jiného. Pak s věcí, kterou získali výměnou, jít zas o dům nebo dva dál a zase se pokusit ji směnit za něco zajímavějšího. Každou výměnu bylo nutné zapsat na papír. V určený čas jsme se zase sešli v táboře a procházeli záznamy a obdivovali úlovky (mlýnek na kávu, kýčovitá soška, živé kotě (to jsme pak nakonec samozřejmě vrátili), stará koloběžka...). Ten den se bavily děti, bavili se vedoucí a bavili se i místní. Ti dobří lidé se lámali smíchy, když četli, kdo z jejich sousedů nám co za co vyměnil, a snažili se sousedy trumfnout. Hostili nás koláčky, dávali napít, povídali si s námi a byli moc milí.