Jako bys psala o mně a mé mámě, když jsem byla dítě...
V dospělosti to mám tak, že dokážu uklízet po sobě a strašně mě stresuje být v bordelu, takže uklízím, i když úklid nesnáším.
A víš co? - trpím v životě strašně, protože manžel i dítě jsou strašliví bordeláři (přesně jak píšeš, fusekle na kanapi, upadlá věc vprostřed místnosti) a já musím uklízet i po nich, pokud se nechci ve dveřích hned otočit a odejít. A že mám někdy fakt chuť.
Teď jsem třetí den nemocná (viróza, horečky) a včera večer jsem už brečela, jak je kolem mě všechno v rozkladu - neměla jsem si kde uvařit čaj, protože myčka i linka byla plná špinavého nádobí a dítě chodilo naostro, protože nikdo holt neposbíral a nevypral spoďáry
Co s tím, nevím...