"...a co po našem tatínkovi by v životě nemohla chtít..."

Tak tohle spojení by mi taaak vadilo. Já snáším ta srovnávání, co kdo zvládl a za jakých podmínek, celkem v klidu, aniž bych upozorňovala zase na naše podmínky (že třeba některé "zvládání" bylo podmíněno zapojením babiček, které se u nás nekoná téměř vůbec apod.). Ale tvrdit mi, že mám dělat něco, co bych po svém chlapovi "nemohla přece chtít", to bych asi vyletěla jak čert z krabičky. Že prostě existovaly a existují páry, kde chlap má za úkol postarat se finančně a žena se dobrovolně rozhodne pro péči o rodinu a děti (přizpůsobí tomu i zaměstnání od možnosti částečného úvazku přes zaměstnání někde, kde ji to neubíjí a může si přizpůsobit dobu, po variantu, že je doma), to naprosto beru - je to dohoda obou partnerů. A beru to samozřejmě, i když to mají dohodnuté naopak. Ale aby bylo něco, co ženská dělá, ale od svého chlapa by to žádat nemohla... Kromě porodu to neuznávám a považuju za komplex méněcennosti na straně žen a komplex vůdcovství na straně chlapů.