Anadar,

"Když si průměrně hezkou holku najde nějaký mládenec,tak si celkem každá může říci ,že je to pro ni samou a může se na to spolehnout. Nápadnou krasavici sice obletují pánové mnohem víc,ale který s opravdovskými úmysly?"

Něco podobného si myslím taky.

Protože to, že o Tebe má zájem spousta mužů, se sice na první pohled jeví jako výhoda (máš víc z čeho vybírat), ale logicky musí být obtížnější z takového počtu "odfiltrovat" ty nevhodné (takže máš větší pravděpodobnost, že se "sekneš").

Jasně že to neplatí absolutně a seknout se můžeš i v případě, že se o Tebe zas až tolik neperou.

A další věc (která jistě taky neplatí absolutně) - když jsem průměrná Mařka a seznámím se s průměrným Pepou, který mi ale v zásadě vyhovuje, tak pokud s Pepou nastane nějaký problém, tak si myslím, že se spíš pokusím ho řešit (a Pepu opustím až v momentě, když zjistím, že problém je tak závažný a zásadní, že to nejde), kdežto když budu krásná, bohatá a úspěšná, tak pravděpodobněji Pepu opustím (protože proč bych měla něco řešit, když "mám na víc"), a pak si můžu polepšit, ale taky nemusím.

Jen mě to napadlo jako teorie. Jistě to má spoustu děr (není dobré lpět na Pepovi za každou cenu, protože si myslím, že "jsem ošklivá a už by mě nikdo jinej nechtěl", i když se Pepa třeba opíjí a mlátí mě), ale na druhou stranu ti, kteří mohou snadno měnit, nemají zas třeba až takovou motivaci pokusit se napravit stávající stav (zase mluvím o situaci, kdy mi ten člověk v zásadě vyhovuje a musíme třeba jen doladit komunikaci, ne o tom, že jsme nekompatibilní už od začátku) .

Co myslíte?