Martino, víš víc než já, omlouvám se za ten výpad a promiň, že píšu až teď, včera jsem se na rodinu už opravdu nedostal, měl jsem sice dovolenou, ale pracovní do deseti večer a dneska mě v práci čekala hromada za včerejšek. Doufám, že si mou omluvu přesto přečteš. Je to pro mne poučení, abych příště nemachroval.

Viděl jsem mezi řádky něco, co tam nestálo, a dosadil jsem si automaticky něco, c jsem slýchal od jiných, nepříliš zasvěcených... Mrzí mne to o to víc, že tě znám jako osobu věcnou, s hodnotami a názory, které jsou mi obvykle hodně blízké, a mělo mne to trknout.

Jenom ještě k tématu, rozlišil bych životní příležitosti, životní styl a životní hodnoty, i když se to trochu překrývá a často to lidem splývá v jedno: bráno zjednodušeně, myslím, že Romové, co vím, stojí o větší příležitosti, na úrovni většiny. Zčásti - z různé části, někdy zanedbatelné, jindy významné - přebírají nebo si myslí, že by rádi přebrali i styl nebo řekněme představu o životním stylu většiny, a co se týče hodnot, tam myslím hledí na hodnoty většiny spíš kriticky, i když i to se může lišit. Třeba na tom Balkáně se vícero hodnot liší od těch, s nimiž se setkáváme u nás, tak třeba práce tam je málokdy pokládána za hodnotu samu o sobě (kdyžtak v zemědělství), klade se tam mnohem větší důraz na rodinnou soudržnost apod. Ale v zásadě po novém přečtení a doufám pochopení jeho smyslu s tvým příspěvkem souhlasím. Díky za vlídnou reakci, F.