Často narážím na to, že ona hrdost se u nás zužuje na politiky (těm se upírá), "celebrity" a špičkové sportovce. Namátkou mne napadá, že já dokážu být hrdý třeba na Moldana, Dejmala, Vavrouška a řadu dalších špičkových ekologů, nemusím se s nimi ztotožňovat do puntíku (to nedělali/nedělají ani oni navzájem), ale úctu k nim mám. Taky máme velice kvalitní historiky atd. atd. Máme řadu kvalitních podnikatelů-selfmademanů, kteří si první milión nenakradli, není tu jen Babiš (na toho naopak nijak hrdý nejsem). Znám řadu poctivých a velmi dobrých zemědělců, kteří se v návaznosti na obhospodařování krajiny nezištně podílejí na její obnově i mimo vlastní zemědělství (udržují cesty, obnovují aleje, meze atd., často bez dotací). Znám víc starostů malých obcí, kterým jejich obec leží skutečně na srdci. Znám řadu kvalitních diplomatů. A je toho víc. Je to omezeno mou životní zkušeností, zájmy, životním obzorem, je to namátkový výsek, ale právě tím, že je namátkový, ukazuje srozumitelně, že malost není na místě. Stačí nechtít být malý.