Já to měla dost nestandardně. První jsem měla brzy, v 21 letech, a byla jsem tak vysílená péči o něj( byla jsem na to sama), že jsem si říkala, že bude jedináček. V jeho 8 letech jsem otěhotněla a pak porodila dceru. Dcera byla taky hodně náročné mimino a batole, ale i tak jsem si říkala, že by se mi líbilo mít za nějakou dobu ( přibližně teď) ještě jedno.
No a pak se věci změnily - u syna v 11 letech propukla docela vážná porucha a dcerka je taky dost hyperaktivní. Vyčerpává mě synovo studium na gymplu a boj za vytvoření studijních podmínek pro něj a dceřiny hysteráky, nyní už vím že JE TO KONEČNÁ a začínám se těšit na důchod