coura (nář. cúra), -y ž. ob. hanl. nepořádná žena; toulavá ženská:
nadal jí cour; ona běhá za mužskými, c.!; bude z ní cúra (Jir.)
povídám jim! — coura to je a cumploch, nic jinýho! Klost. Vždyť nemám ani sukní „vypiglovaných“. Pojedu tam jako coura? Kosm. Coura ucouraná. Mat.



syno Slovník českých synonym

běhna /e
nevěstka; poběhlice; /e coura;
/e děvka; kurva; flundra; štětka;


šukati ned. hovor. těkati, pobíhati s místa na místo. Šukala po lokále, stále něco kutíc. Dyk. Babička šukala po pokojíčku drobnými kroky jako koroptvička. Schulz. Šuká s místa na místo a prohledává celý pokoj. Svob. Zatopila, šukala sem a šukala tam. Vika. Tu mužík ten jinak ustavičně pohyblivý, stále šukající, stál nepohnutě. Jir. Byla-li unavena celodenním šukáním po domě, sedávala a četla v bibli. Nov. Mám čejku rád, jak hustou travou šuká. Slád. D vykonávati drobné práce. Babička ještě, šukala něco kolem kamen. Hál. Když neměla ani venku ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce. Něm. Šukala raději v chlévě u kozy. F. V. Kříž. Ve statcích i chalupách práce odpočívala, leda že tak po dvorech ledacos šukali. Třeb. Šukání bylo dost, ale Pleticha byl zvyklý pracovat. Herrm. Třetí den měla být svatba; v zámku bylo šukání, běhání. Něm. D (kuličky, fazole a pod.) provozovati zvl. dětskou hru s kuličkami n. fazolemi a pod. Kluci šukají na jaře kuličky a drandí káču. Řezáč. V jednom koutě kluci dokonce šukali fazole. Neu. Důlek na šukání se vždycky někde vyhrabe a hra je zahájena. Hvězda. D Řidč. hrabati, prohrabávati, zprav. aby se něco nalezlo. Šukala hřeblem v peci. Jah. Mezitím, co šukala v taštičce, pozoroval ji Petr s rostoucím zájmem. Třen. „Počkejte ještě!“ zavelel Armin, zabývaje se talemným šukáním. Čap. Ch. Šukal nejdřív na stole, pak po celém pokoji hledal. Staš. Bude možno šukat v mladém rákosí po ondatřích mámách. Klič.