Madelaine, ale u schodku rozpočtu není důležitá absolutní jako relativní velikost, tj. velikost vůči rozpočtu. Podobné je to např. u vládního dluhu (velikost vůči HDP), u nákladů na obsluhu dluhu (rozsah vůči celkového dluhu) atd.

Nemůžeš také argumentovat rozdílem samotnou obchodní bilancí, v tom je logická chyba. Vždyť teoreticky ti může přebytek obchodní bilance rok od roku růst, a přitom může současně vývoz klesat - stačí, když dovoz bude klesat ještě rychleji. Anebo může vývoz stále rychleji růst a táhnout ekonomiku, ale přebytek se přitom bude snižovat, pokud dovoz poroste rychleji. V pozadí čísel, které jsi dala k dispozici, je jednoduše to, že vývoz po stagnaci 2008 a poklesu 2009 vzrůstal rychleji než dovoz. Kladná platební bilance má samozřejmě pro ekonomiku velký význam, protože podobně jako přímé zahraniční investice znamená příliv deviz, v českém případě eur, nikoli jejich odliv, což napomáhá stabilitě měnové politiky. Nominální hodnota přebytku ale sama o sobě nemusí nic znamenat, musíš ji opět k něčemu vztáhnout: např. k rozpočtu nebo k HDP, protože podstatná je relativní, ne absolutní velikost. Pokles spotřeby domácností nemůže vyrovnat aktivní schodek platební bilance (přebytek), musel by ho vyrovnat odpovídající růst vývozu, a ten bys musela vztáhnout k poklesu spotřeby, nebo pokles domácí spotřeby i vývoz vztáhnout ke společnému jmenovateli: k HDP atd. Navíc pokud hodnotíš finanční politiku vlády, aktivní schodek je vítaný kvůli finanční stabilitě, ale není důležitý jen vývoz, pro vládu je vzhledem k DPH zásadně důležitý i dovoz.

Jinak nepřu se o to, že vleklost krize má domácí příčiny, hraje roli domácí spotřeba (stále je citelný propad stavebnictví) atd., ale na druhou stranu takto citelná domácí krize by nebyla bez globální. Česká ekonomika byla už před krizí určitým způsobem nadhodnocená, podle údajů ČSÚ se už v roce 2006 její výkon pohyboval zhruba 1% nad potenciálem a podle ČSÚ nebyl silný růst dlouhodobě udržitelný: v době zpracování analýzy nebylo po krizi ani slechu (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta05310707.doc). Takže příčiny jsou vnější i vnitřní, vnitřní jsou dlouhodobé i momentální, zdědění i přidané. Nijak se nepřu v tom, že Nečasova vláda nereagovala na krizi správně, reagovala nekoncepčně, ideologicky, bez zpětné vazby. V porovnání se sousedními státy, s nimiž naši ekonomiku spojují příbuzné rysy, Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem je nejlépe vidět naše současná pozice a účinnost vládní - i makroekonomické, i finanční - politiky.

Ani ten pokles domácí spotřeby není úplně jednoduchá rovnice, už dlouhodobě v domácí spotřebě podílově narůstají náklady na bydlení, vodu, elektřinu a plyn, což v době krize znamená, že při růst jejich cen při současném omezení růstu nebo poklesu příjmů znamená další navýšení jejich podílu, a tudíž omezení jiné spotřeby. Další příčinou poklesu domáci spotřeby je také pokles dluhově financované spotřeby, lidé dávají mnohem větší přednost nedluhovém, případně hotovostním nákupům. A konečně bydlení - je také většinou dluhově financované a lze ho často odložit, což bylo významnou příčinou propadu celého stavebního odvětví, které už před krizí dohromady s nabídkou bydlení představovalo určitou domácí nadhodnocenou bublinu.

Odhadovat procenta poklesu HDP bez vývozu si netroufám, fakt je, že relativní význam zahraničního obchodu (vývozu i dovozu) pro českou ekonomiku po poklesu v letech 2008-2009 stále průběžně stoupá, bez něho bychom na tom byli nepochybně hůře.