Hele, já jsem nikdy moc nepochopila, co to je "mít děti na prvním místě, tj. před chlapem".
Jasně, že když ztroskotáme na rozbouřeným moři, tak budu chytat děti, protože chlap si nejspíš pomůže sám. Když budem mít poslední hrnek vody v poušti, dostanou ho děti, protože my velký víc vydržíme. Když dítě ječí, že má v gatích, přeruším rozhovor s jejich otcem a jdu to zlikvidovat, a když spočívám v ložnici v mužově objetí a začne vřískat nespavec, taky ho jdu uklidnit, protože holt je mrňavej a muž chvíli počká.
Mohl byste mi to někdo objasnit, co to je mít chlapa na druhým místě a děti na prvním?
(Osobně to mám tak, že naše děti "se odvozujou" od nás, tj. první vznikl náš vztah, z něj se potom narodily děti. O ten vztah je nutný se starat, protože z něj čerpáme my dva, a tudíž i naše děti. Znamená to, že mám chlapa na prvním místě?)