prošli jsme si tím stejným, pár lentilek před obědem, to přece nemá na nic vlvi, že mi pak kluci nejdeli, protože měli chuť na sladký a já pro ně měla maso a zeleninu, nebo blbnutí kdykoliv, cestou do školky ze školky, do kroužku... kdykoliv jsme se potkali, pořád něco, co zdržovalo, rozblbnulo, zmlsalo...

a taky názory na moji výchovu, už mě to nebavilo, zakázala jsme klukům chodit k babičce a dědovi, nejstaršímu bylo dva a půl, to nebyl osnadný vysvětlit a uhlídat, když k tomu byl doma ještě kojenec se zdravotním problémem, ale ono to šlo, dovolila jsme mu tam jít jen se mnou a nikdy samotnýmu

bylo to blbý období, musela jsme nemít hlídání a zvládnout všechno sama, manžel je v práci hodně a tak mi nepomohl s ničím, jen mi byl morální podporou, cože je hodně důležitý

teď je to v pohodě, prarodiče jsou "dobře vychovaní" a další vnoučata sice nevidí tak často ,ale už je nerozmazlují, naopak vidí, jak je to strašný, když je rozmazlují ti druzí, ale nikdy by nepřiznali, že dělali to stejný mým dětem, naopak tvrdí, že toto oni nikdy nedělali :)))

ať, to je jedno, hlavně že už spolu mluvíme a máme normální vztahy